Před pár dny, mohlo to být ve středu, čtvrtek či pátek, ale možná také v úterý, jsem si přečetla citát, který mi (bez přehánění) změní život.
Je pro mě tak inspirující, protože (přestože to není zřejmé) jsem perfekcionistkou, tudíž mým nevděčným údělem je nekonečné pižlání se s věcí, na které mi opravdu záleží. Toto je pro mne úplnou změnou, protože bych chtěla umět spoustu věcí, ale pouze na špičkové úrovni. Znamená to převrat, protože k dosažení vědomí bezchybnosti (nejen)obrazně řečeno nemusím umět perfektně hrát na housle, stačí když budu umět s pomocí smyčce vyloudit dokonalé a.
K výroku jsem přišla úplně omylem překliknutím, když jsem z hlediska pravděpodobnosti chtěla jít nejspíše na e-ba* nebo na e-how, kdy je omyl lehce možný,protože Antoine de Saint-Exupéry má éček ve jméně požehnaně.
A konečně už samotný výrok:
"Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat."
Il semble que la perfection soit atteinte non quand il n'y a plus rien à ajouter, mais quand il n'y a plus rien à retrancher.
Terre des hommes
- Ch. III: L'Avion, p. 60