close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Dekameron

3. ledna 2010 v 23:20 | K |  ČJ-literatura

Dekameron

Vydán v pěti dílech v sérii Malý dekameron: Podoby lásky, Obratnosti lásky, Šťastné konce lásky, Taškařice lásky a Věci lásky v letech 1992 až 1994 nakladatelstvím Český spisovatel v Praze.
Knihy jsou děleny tak, že každá je po dvou dnech.

Skupinka deseti lidí, složena ze sedmi žen a tří mužů, spolu pobývala v dobách moru poblíž Florencie, kde si po deset dnů vyprávěla nejrůznější příběhy. Ty byly kromě dvou dnů na zadané téma, které bylo vesměs humorného ražení. Jediná emočně odlišná linka nastala čtvrtý den, který byl zároveň jediným dnem, kdy bylo určeno vyprávět historku s tragickým koncem. Po dvou nedělích se společnost vrátila zpět domů.

Dílo přesně vystihuje ideje i realitu tehdejší doby. Oněch deset dnů obsahuje rámec a celý děj je jen zástěrkou pro vyprávění rozličných příběhů.




Podoby lásky

Den první
Příběh druhý
Křesťan Giannotty di Civigni se snaží přesvědčit svého přítele, žida Abraháma, aby přijal stejnou víru jako on. Ten se po jeho naléhání rozhodne, že změní náboženství pouze
pokud ho přesvědčí zástupci církve v Římě. Jeho druh je přesvědčen, že abrahámova duše bude dozajista zatracena, jelikož ví, jak nepočestnými životy římští náboženští představitelé žijí. Avšak navzdory očekávání Gianotty vše dopadne jinak. Protože žid vidí, že přestože se chovají křesťané tak nepříkladně, jejich náboženství jen vzkvétá, usoudí, že za tento rozmach může Duch svatý, z čehož vyplývá, že toto je ta správná víra. Proto se stane řádným katolíkem.

Den druhý
Příběh osmý
Hrabě z Antverp byl jedním z nejpočestnějších lidí ve své zemi. Ke své smůle padl do oka člence královského rodu a protože jí odmítl být po vůli, falešně ho z pomstychtivosti obvinila. Proto musel i se svými dětmi uprchnout. Odjeli do Anglie, kde hrabě synu i dceři zajistil slušná místa u dobrých rodin. Zatímco jeho potomci dosáhli rozhodně dosti dobrého postavení bez nutnosti vyjevení svého původu, on je tajně navštívil. Oprávněně z nich měl obrovskou radost. Spravedlnosti bylo učiněno zadost až ve chvíli, kdy byla ta, jež podala křivě svědectví na smrtelné posteli. Prozradila svoji tehdejší lež, a tak byla celé rodině opět vrácena nejen vážnost, ale i majetek a postavení.

Obratnosti lásky

Den třetí
Příběh osmý
Opat měl jednoho přítele jménem Ferando. Jednoho dne zpozoroval, že jeho druh má za manželku překrásnou ženu a navzdory svatosti svého povolání po ní počal toužit. Ferando byl člověk bezměrně žárlivý, což jeho paní nesla velmi těžce. Proto si přišla na svého chotě stěžovat právě u opata, který byl taktéž požádán o radu. Situace mu přímo hrála do karet a hned se jal ji využít ve svůj prospěch. Navrhl dočasnou ferandovu smrt při které by se dostal do očistce a zlepšil by své chování. Poté by měl Bůh vyslyšet modlitby jeho bližních a navrátit jeho duši zpět na Zem. Za tuto službu učinil paní neslušný návrh. Ona byla nejprve šokována, ale poté, co si vyslechla příval opatových slov a zmínku o mnoha jeho klenotech rozhodla se, že ten čin by neměl být tolik na škodu. Její manžel byl hned nato pozván k opatovy, který mu dal pití s práškem s umrtvujícími účinky. Po pohřbení byl Ferrado tajně vytáhnut z hrobu a uvězněn v kobce, kde mu bylo řeholníkem tvrzeno, že se nalézá v očistci a že jeho trestání ranami bičem dvakrát denně je nutné, jelikož byl za života tuze žárlivý. Toto vše tam probíhalo po dlouhý čas, zatímco jeho žena si užívala s opatem. Z tohoto svazku vzešlo dítě, přičemž její hloupý manžel jej po svém zmrtvýchvstání považoval za své. Díky pobytu v očistci byla jeho žárlivost vyléčena, nyní ovšem možná spíše k jeho škodě, protože jeho paní strávila i po jeho návratu mnoho chvil v opatově náruči.

Den čtvrtý
Příběh čtvrtý
Žili jednou dva potomci různých královských rodů, jež předcházela jejich pověst. Tak se stalo, že se znali jen z doslechu, přičemž v sobě našli velké zalíbení. Dozvěděli se o své vzájemné náklonnosti a byli odhodláni se setkat. Bohužel bylo rozhodnuto dívčiným otcem, že jeho dcera bude provdá za jiného. A protože se dozvěděl o jejím platonickém vztahu s princem, žádal slib od jeho děda o nezabránění uzavření toho manželství, jehož se mu nakonec dostalo. Ovšem zamilovaný mladík nemohl jen tak nečinně čekat na to, až přijde o svoji lásku, a tak se vypravil na lodi pro svou milovanou, která byla zrovna na cestě ke svému budoucímu manželovi. Došlo ke střetu, a protože se princovi nepřátelé nechtěli za žádnou cenu vzdát dívky, raději ji usmrtili. Nešťastný neúspěšný zachránce se vrátil zpět domů, kde byl popraven svým dědem kvůli nedodržení slibu.


Šťastné konce lásky

Den pátý
Příběh druhý
Gonstanza a Martuccio Gomito do sebe byli zamilováni a chtěli se vzít, jenže když mladík žádal dívčina otce o ruku jeho dcery, ten nesouhlasil kvůli přílišné snoubencově chudobě. Gomito se proto rozhodl získat velký majetek a začal se plavit jako korzár. Vedlo se mu převelice dobře, jenže jednoho dne ho štěstí opustilo a on byl poražen skupinou lodí. Za své zločiny byl poslán do tuniského vězení, přičemž vzešlo všeobecně ve známost, že jeho loď byla potopena a on zahynul. Jeho milá se rozhodla pro sebevraždu tím způsobem, že vsedla na člun a nechala na osudu, jakým způsobem ji sprovodí ze světa. Ke svému překvapení se dostala živá a zdravá ke břehům Tuniska, kde se rozhodla upustit od svého původního záměru. V nové zemi našla slušné zaměstnání a dobře se jí vedlo. Stejně tak i Gomitovi. Ten pomohl vyhrát tamějšímu králi válku, načež dostal nejen svobodu, nýbrž i vysoké postavení. Díky tomuto úspěchu se stal známým, takže se o něm doslechla i jeho Gonstanza. Setkala se s ním a tak se i on dozvěděl, že ona přežila. Uzavřeli spolu sňatek a od krále dostali nejen mnoho darů, ale i svolení k návratu do jejich domoviny.
Den šestý
Příběh šestý
Scalza se vsadil se svým známým o večeři, když dokáže doložit pravdivost tvrzení, že Baranciové jsou nejurozenějším rodem. Vychází z toho, že nejurozenější znamená nejstarší a argumentuje dataci jejich stvoření tím, že vznikli v době, kdy se Bůh teprve učil modelovat, a proto jsou tak oškliví, což jistě všichni potvrdí. A tak Scalza sázku vyhrál.


Taškařice lásky

Den sedmý
Příběh čtvrtý
Tofano byl nejen žárlivým člověkem, nýbrž byl i velikým pijanem. Jeho paní, Ghita, se rozhodla mu zavdat příčinu k žárlivosti, a tak využila hned obou jeho zlozvyků. Nechala ho, aby se opil a poté vždy spěchala za milencem. Jednou si její manžel uvědomil, že ona nepije, a proto jednoho dne předstíral větší opilost než ve skutečnosti. Zjistil, že manželka odešla z domu a vrátila se až o půlnoci. Mezitím Tofano zavřel dveře, aby se Ghita nedostala dovnitř a tedy aby bylo všem v sousedství jasno jaké má jeho žena nepřístojné zvyky. Po návratu se snažila dostat dovnitř, a když prošení na manžela nezabíralo, musela vyhrožovat svou smrtí, která by padla na tofanovu hlavu. Hodem kamene do studny předstírala, že tam skočila sama . Manžel se jal hned jí běžet na pomoc. Zatímco on byl zaměstnán lovením topící se Ghity, ta neváhala a spěchala do domu sama se zavřít. Začala křičet na svého manžela a kritizovala jeho opilství. Svým křikem vzbudila celé sousedství, které začalo bedlivě poslouchat. Její manžel vysvětloval, jak to ve skutečnosti bylo, jenže nikdo mu nevěřil a tak byl zle zbit. Nakonec se svou paní usmířil a zbavil se navždy své žárlivosti.

Den osmý
Příběh sedmý
Vdova Elena potkala na jedné slavnosti scholára, který se do ní zamiloval. Ona si s ním ale jen pohrávala a jelikož měla milence, ten dostal strach, že pro ní je to vážnější vztah než předstírá. Ta se rozhodla ho přesvědčit, a tak pozvala scholára k sobě domů na jeden večer. Zatímco on mrznul venku, Elena se svým milencem si z něj jen tropili žerty. Nechali ho venku od večera až do svítání, že skoro umrzl. Po nějaké době vdovu milenec opustil, z čehož byla velmi nešťastná. Na radu služky se zeptala scholára, jež měl mít čarodějnické znalosti, na radu, jak získat svého milého zpět. Konečně přišel vhodný čas k jeho pomstě. Ten jí poradil, aby se vykoupala s figurkou sedmkrát nahá v řece a poté čekala na příchod dvou dívek na stromě či v neobydlené budově. Paní svému rádci neprodleně prozradila, kde se takové místo se stromovým domkem nachází. Co nejdříve se tam vypravila, přičemž nikdo kromě scholára nevěděl, kam odešla. Přestože Elena čekala celou noc, nikdo nepřicházel. Navíc ráno zjistila, že někdo vzal žebřík, takže se nemohla dostat pryč. Tu se její věznitel objevil, přičemž jí předlouho vyčítal její tehdejší lehkomyslnost a navážel se do jejích špatných vlastností. Ona se snažila vzbudit lítost, prosila i slibovala cokoliv, leč nadarmo. Byla přenechána svému osudu po celý dlouhý den, během něhož byla celá spálena od Slunce i pobodána všelijakým hmyzem, až si přála zemřít. Nakonec se scholár rozhodl, že to stačí, takže dal služce oblečení patřící paní a řekl jí, kde se nachází. Ale i sloužící byla potrestána, rukou nestálé Štěstěny si zlomila nohu. Od té doby se Elena střežila špatného počínání





Věci lásky

Den devátý
Příběh třetí
Lakomý Caladrin získal pěkný majetek jako dědictví. Jeho ziskuchtiví "přátelé" se rozhodnou jej o něj troch ochudit, a tak mu svorně tvrdí, že vypadá těžce nemocen. Pošlou pro svého přítele-doktora, který "nemocnému" tvrdí, že je těhotný. Postižený by udělal cokoliv, aby byl vyléčen a obětuje nemalou částku pro změnu svého stavu. Po vypití "léčivé" vody má být vše v pořádku, zatímco je pro smích všem svým přátelům. Nakonec caladrinova manželka Tessa léčku prohlédne a zle za tu hloupost manželovy vyčiní.

Den desátý
Příběh desátý
Gualtieri, markýz ze Saluzza se na naléhání svých vazalů rozhodne k uzavření sňatku. Vybere si ctnostnou a milou, leč velmi chudou dceru rolníka zvanou Griselda. Ta se v manželství chová naprosto příkladně, nezpychla a ani jinak se vůbec nezměnila. Přesto se markýz rozhodne přesvědčit se o její trpělivosti. I jal se tedy podrobit svoji paní mnohým tvrdým zkouškám. První z nich byla ta, kdy Gualtieri vzal svoji dceru a předstíral, že ji nechal zabít. Ve skutečnosti ji ale poslal příbuzné na výchovu. Jeho žena v tomto případě obstála, protože mu neodporovala. Druhou zkouškou bylo o pár let později to samé, jen s tím rozdílem, že se nyní jednalo o syna. I nastal čas na zkoušku závěrečnou. Markýz oznámil Griseldě, že kvůli jejímu neurozenému původu bude lepší, když si vezme jinou ženu za manželku. Jeho paní opět neodporuje. Je odeslána zpět do domu svého otce a nakonec je přizvána ke strojení svatby svého již bývalého manžela, jak si myslí. Její muž pošle pro jejich dvě děti a když přijedou, ukáže dceru manželce a zeptá se jí, co si o jeho další nevěstě myslí. Ta ji jen vychválí. Gualtieri pozná, že jeho žena má skutečně ryzí srdce, a tak jí poví, jak to ve skutečnosti bylo. Poté markýz zaopatří jejího otce a manželé spolu žijí ještě dlouho velice šťastně.








Moje hodnocení: Když jsem se začetla do řádků tohoto díla, byla jsem nadmíru překvapená. Skutečně jsem takovou kvalitu od středověku neočekávala. Veselá odpočinková četba na mě měla vskutku velmi pozitivní účinky. Nenutila přemýšlet, což byla rozhodně příjemná změna. Nebyly tam žádné suchopárné příběhy, které by nudily, takže jsem si celé dílo přečetla s velkou chutí. Navíc díky rozdělení do pěti svazků byla četba o mnoho snesitelnější. Nejvíce mě autor překvapil, když prohlásil, že píše v co nejprostším stylu. Doslova mi to vyrazilo dech. Připomnělo mi to, jakou rezervu má ještě ten můj styl. Trochu mi kazily překvapení "názvy" příběhů, jež většinou prozrazovaly, jaký happyend bude následovat. Ale na druhou stranu, orientace díky tomu byla o mnoho jednodušší. Doufám, že jednou budu psát alespoň s takovou lehkostí jako sám autor.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama